Dunajská nákladní cesta přes Vídeň a Passau je o 1 700 až 3 500 eur levnější oproti trase ve směru Bratislava-Praha a kratší až o 12 hodin. Slovensko proto přichází o příjmy z tranzitní dopravy.
Zahraniční vlakoví dopravci prý Slovensko objíždějí, protože tratě jsou ve špatném stavu a musí platit vysoké poplatky.
Z exkluzivního průzkumu, který realizovala agentura Median SK vyplývá, že až 90 procent dotázaných by přivítalo snížení kamionové dopravy na našich cestách a 93 procent souhlasí, že řešením je větší podpora nákladní železniční dopravy. A jaká je realita?
Na trati Štúrovo-Kúty (200 km) nákladní vlaky jezdí nejednou průměrnou rychlostí pouhých 20 km/h. \“Tratě se sice obnovují za miliardy eur, jde však pouze o tratě pro osobní dopravu, na které se paradoxně nákladní doprava z kapacitních důvodů už nevejde,\“ říká Ján Biznár z Asociace nákladních dopravců Slovenska (AROS).
Budeme mít autonomní vlaky? Prý se na ně už připravujeme
Jelikož Slovensko je možné objet po železnici z každé strany, není se co divit, že mezinárodní dopravci to i dělají a vozí zboží přes sousední země. Důvodem je nejen již zmíněný dlouhý čas přepravy zboží kvůli nekvalitní infrastruktuře, ale také vysoká cena za použití tratě. „Dunajská cesta přes Vídeň a Passau je o 1 700 až 3 500 eur levnější oproti trase ve směru Bratislava-Praha a kratší až o 12 hodin. Slovensko tak přichází o příjmy z tranzitní dopravy,“ upřesňuje Patrik Benka z AROS.
A co s tím? Podle železničářů se k nim stát zatím obrací zády. A to i přesto, že Slovensko se v rámci tzv. Bílé knihy EU z roku 2011 zavázalo převést do roku 2030 až 30 procent přepravy zboží v kamionech nad 300 km ze silnic na železnici a do roku 2050 by to mělo být až 50 procent.
Tvrdí, že chybí i reálná dopravní politika státu. „Tato by měla definovat tvz. cestovní mapu kroků potřebných ke zlepšení současné situace. To znamená stanovení parametrů dopravní obslužnosti – dostupnost terminálů, cestovní rychlost, délka vlaků, elektrifikace, dálkové řízení tratí. Nezbytná je i podpora kombinované dopravy a napojení výrobních a logistických podniků na železnici,“ upřesňuje Biznár.
Kromě toho je nezbytné stanovit jasný plán financování tak, aby železnice dopředu věděly, jak bude financován rok, jaké budou poplatky za použití kolejí či které trasy se kdy budou opravovat. „Přehodnotit by bylo třeba i podporu železnic jako nejvíce ekologické dopravy, včetně naplňování našich cílů v rámci Green deal s EU, zrušení ekologické daně či emisních povolenek,“ říká Patrí Benka, přičemž naráží na fakt, že pro cestu nákladní dopravu nejsou vyžadovány.
I proto železničáři připravili první protestní akci, zatím v podobě jízdy prázdných lokomotiv po Bratislavě, spolu s ní odstartovali na vlastním webu i petici na podporu železniční nákladní dopravy a kompetentním poslali otevřený dopis s požadavky na urgentní řešení jejich situace.
