Kdysi stačilo vyslovit spojení obědové menu a už člověk cítil něco slavnostního. Dnes už je menu obyčejné slovo, ale přišly nové podoby slavnostní hostiny, například raut.
Různé příležitosti spojené s pohoštěním mají svá pravidla a odlišnosti.
Ten se může organizovat při různých příležitostech – běžné jsou pracovní rauty při obchodních nebo reklamních příležitostech, vědeckých sympoziích či tiskových konferencích. A samozřejmě takové akce mají svá pravidla a odlišnosti. Raut má oproti podávanému jménu několik výhod. Zahrnuje větší spektrum pokrmů, neriskuje se při něm, že se neodhadne počet porcí nebo množství jídla, jediné riziko je, že mnoho zvýší po rautě. Může být samoobslužný, ale také s obsluhou, no a neměly by chybět sýrové mísy (parmezán, ementál, brie, camembert, eidam, gouda, hermelín, niva…), zeleninové mísy, saláty, masové mísy, přílohy k masu, pečivo, dezerty a různá ochucovadla (kečup, hořčice, dresinky, studené omáčky, pepř a sůl).
Polévka přes staré plátno
Uvařit polévku sice není žádná věda, ale lepších výsledků dosáhneme díky drobným trikům. Aby byla polévka skutečně čirá, stačí, když na hrnec dáme cedník, vložíme do něj plátno a polévku přecedíme, nebo když do polévky rozmícháme rozšlehaný bílek, necháme 10 minut povařit v horké polévce a nakonec přecedíme přes plátno.
Hlavní chod ze všeho
Na hlavní chod se dá použít všechno – například (dosadit se dá cokoli, co se na vás z chladničky dívá): cibule, kus brokolice, květáku, vejce, rajče, kmín, sůl, dýňová semínka a zbylá rýže. Cibulku je třeba opražit, podusit brokolici s květákem a když zelenina změkne, přihodit vejce a nakrájené rajče, okořenit solí, kmínem, dýňovými semínky a oběd podávat s čerstvou bazalkou a rýží.
Staré symboly obědů
V minulosti bylo mezi gastronomickými symboly například tradiční spojení chleba a stolu, které mluvilo o obecném dobře, bramborová kaše symbolizovala prosperitu a často se jídla z jedné mísy. No a bývaly například i „dvojačky“ nebo „troječky“ – spojené dvě nebo tři hliněné nádoby s rukojetí. Staré dobré obědáře.
